Kostel sv. Gotharda s kostnicí

Kostel 

Když starý románský kostel, vybudovaný v roce 1137, sešel, byl zbořen a na jeho místě se v letech 1753-1762 budoval  nový chrám sv. Gotharda. Tento kostel patří do uměleckého okruhu východočeského (hradeckého) pozdního baroka Františka Kermera. Kermerovo autorství v Žehuni je téměř nepochybné, ač není přímo doloženo, neboť architektura kostela velmi dobře zapadá do jeho tvorby: má charakteristické průčelí s pilastry kolem hlavního rivalitu (výstupek budovy před plochou průčelí) se segmentovým štítem vrcholícím atikou (nástavbou nad hlavní římsou, zakrývající střechu) s hranolovitou věží. Výtvarný dojem kostela doplňuje hřbitovní zeď z konce 18. století, zahrnující i nárožní hranolovitou kostnici, která je doloženým Kermerovým dílem let 1765-66. I zde v souboru kostela s věží (namísto zbořené zvonice), kostnice a hřbitovní zdi (a starší fary) osvědčil Kermer svou šťastnou invenci při budování působivého celku nenáročnými prostředky.V letech 1792-98 se bourala dřevěná fara a stavěla se nová. Starý hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, se přestal používat v roce 1925, kdy byl postaven nový na jižním okraji obce. Na začátku roku 2000 byl kostel vykraden. Z postranních barokních oltářů byly ukradeny hlavičky andělíčků a z hlavního oltáře sochy dvou velkých andělů. Památkáři odhadli způsobenou škodu na víc jak 900 000,- Kč. V srpnu 2002 mizely z dvou pilířů po stranách hřbitovní zdi dvě sochy sv. Donáta a sv. Floriána, které roku 1999 restauroval akademický sochař Miloslav Hájek z Horních Počernic. Zbylá socha sv. Linharta byla následně umístěna v kostele. V srpnu 2010 započaly přípravné práce na záchranu barokní kostnice. Dvě desítky nadšenců, iniciovaní kronikářkou, utvořili neformální sdružení, které nazvali „aktivisté pro záchranu kostnice“, a jejich činnost směřovala nejprve k úpravám starého hřbitova - sekání trávy, odstraňování křovin a kořenů, rovnání starých pomníků, odborné odřezání suchých větví ze dvou stromů. Následovalo vyklizení předmětů, které se za dlouhá léta nakupily v kostnici v prostranství mezi hranolem kostí a severovýchodní zdí, sesbírání uvolněných spadaných kostí a jejich provizorní shromáždění ve vyklizeném prostoru kostnice. Replika barokní rakve, dvoje máry, dvouramenný kovový kříž a drobné předměty, vyřazené pravděpodobně před lety z kostela, byly po zainventování uloženy v kostele, v tzv. zimní kapli. Těchto prací se účastnilo několik desítek dobrovolníků, a to nejen z řad aktivistů. Potěšitelné bylo, že práce, zaměřené původně na záchranu kostnice, se rozšířily i na drobnou, ale nezbytnou údržbu kostela - opravu střechy zimní kaple, zasklení okna v lodi kostela, opravu okna v zimní kapli, úpravu otevírání hlavních dveří kostela i brány do areálu. Časově i pracně nejnáročnější bylo odstraňování silné vrstvy holubího trusu ve věži kostela, které po několik týdnů prováděl Ing. Libor Vondruška. Tomu předcházelo vypuzení holubů a zatarasení věžního okna, při čemž částečně pomáhali pracovníci firmy Galance z Městce Králové, kteří instalovali ve věži zařízení pro příjem internetu. Libor Vondruška zainteresoval též pana Miroslava Rydela ke zprovoznění věžních hodin. Ten potom strávil ve věži, často s Liborem Vondruškou, mnoho hodin svého volného času - opravoval nejdříve poškozenou zeď, následovalo odstraňování nepředstavitelného množství nečistot z hodinové stroje a práce na instalaci hodin, které  trvaly až do konce roku. Při té příležitosti objevili u hodin štítek s autentickým zápisem. Současně s těmito pracemi probíhaly prohlídky celého areálu. Cílem bylo uvést tuto nemovitou kulturní památku do povědomí lidí z blízkého i vzdálenějšího regionu a získání nějakou finanční hotovost z dobrovolných darů. Podařilo se. Do konce roku 2010 navštívilo tento historický areál na 600 návštěvníků, informace o místní památce se objevily několikrát nejen v regionálním tisku, ale též v celostátním časopisu Klubu českých Turistů, v časopisu Květy - Moje země a Recepty prima nápadů. Hlavní zásluhu o prvotní seznámení veřejnosti s jedinečností žehuňské barokní kostnice - už v roce 2008 -  patří  Bc. Romanu Šulcovi na jeho webových stránkách www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun. On také zajistil spolupráci s Mgr. Klárou Zubíkovou, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, s  ředitelem Regionálního muzea v Kolíně Mgr. Jindřichem Rišlinkem,  pracovnicí  Národního památkového  ústavu Mgr. Jindřiškou Černochovou a Mgr.  Jindřicha Záhorku, předsedou sdružení Památky pro život, který nám vypracoval Zjednodušený stavebně-historický průzkum kostnice. Od roku 2019 je majitelem kostela a kostnice obec Žehuň, která také každoročně žádá o dotaci na opravu ze Středočeského Fondu kultury a obnovy památek. V roce 2021 byla dokončena náročná oprava střechy kostela vč. renovace sanktusníku. V roce 2022 byla započata oprava trhlin ve zdivu, odvodnění kostela a oprava střechy na zimní kapli. Tyto opravy byly financovány z obecního rozpočtu za přispění dotace z Fondu zachování architektonického dědictví z Ministerstva kultury ČR.

Při rekonstrukci sanktusníku (menší věžičky) byly nalezeny dokumenty z roku 1929, kdy proběhla oprava vežičky.

Kostnice

Kostnice byla vybudována v návaznosti na stavbu kostela sv. Gotharda a založení hřbitova v r.  1765-1766. Vystavět ji nechal Jan Šolc v r. 1765-66  dle návrhu stavitele Františka Kermera. Sloužila pro pietní uložení kostí z hrobů starého hřbitova a zároveň jako márnice. Kosti srovnali farář Jan Šolc s učitelem Melicharem Ulrichem. Interiér je řešen jako volný prostor s dekorativním uspořádáním lidských kostí na půdorysu písmene U. Kosti jsou naskládány v několika vrstvách, lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. V jihozápadním nároží je vyrovnána z lidských ostatků hranice do výše 1,5 metru a na stropním trámu byla zavěšena stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí, uprostřed doplněných lebkou. Prostor je doplněn oltářní zděnou menzou, která je představená před stěnu z kostí proti vchodu a završená latinským křížem s korpusem Krista z 2. poloviny 18. století. V době svého vzniku se jednalo o běžnou věc v duchu dobového memento mori, tedy "Člověče, pomni na smrt". V následujících letech zůstala kostnice opuštěna až do roku 1896, kdy ji z ruin zdvihl farář František Jeřábek.

Větší oprava se prováděla v letech 1929-30 při rekonstrukci kostela za faráře Josefa Andachta. V roce 2021 byla dokončena poslední významná rekonstrukce.

V současnosti zkoumá uložené kosti Prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc. z 1. LF UK, který dle poškození lebek usuzuje, že s velkou pravděpodobností patřily účastníkům bitvy u Lipan v roce 1434. Jeho tvrzení podporují i výsledky laboratoře v polské Poznani, kam byla jedna z lebek zaslána.

Hřbitovní zeď

Barokní zeď s ozdobnou pilířovou bránou byla vystavěna v 18. století při stavbě kostela. Brána byla původně ozdobena třemi kamennými sochami světců sv. Linharta, sv. Donáta a sv. Floriána z 2. pol. 18. století.  V roce 2000 byly sochy sv. Donáta a sv. Floriána ukradeny, socha sv. Linharta byla poté sejmuta a uložena v kostele. 

Kostel sv. Gotharda, kostnice a hřbitovní zeď jsou společně zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 44587/2–1974.