Obec Žehuň
obecŽehuň

Kostel sv. Gotharda s kostnicí

Kostel 

Když starý románský kostel, vybudovaný v roce 1137, sešel, byl zbořen a na jeho místě se v letech 1753-1762 budoval  nový chrám sv. Gotharda. Tento kostel patří do uměleckého okruhu východočeského (hradeckého) pozdního baroka Františka Kermera. Kermerovo autorství v Žehuni je téměř nepochybné, ač není přímo doloženo, neboť architektura kostela velmi dobře zapadá do jeho tvorby: má charakteristické průčelí s pilastry kolem hlavního rivalitu (výstupek budovy před plochou průčelí) se segmentovým štítem vrcholícím atikou (nástavbou nad hlavní římsou, zakrývající střechu) s hranolovitou věží. Výtvarný dojem kostela doplňuje hřbitovní zeď z konce 18. století, zahrnující i nárožní hranolovitou kostnici, která je doloženým Kermerovým dílem let 1765-66. I zde v souboru kostela s věží (namísto zbořené zvonice), kostnice a hřbitovní zdi (a starší fary) osvědčil Kermer svou šťastnou invenci při budování působivého celku nenáročnými prostředky.V letech 1792-98 se bourala dřevěná fara a stavěla se nová. Starý hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, se přestal používat v roce 1925, kdy byl postaven nový na jižním okraji obce. Na začátku roku 2000 byl kostel vykraden. Z postranních barokních oltářů byly ukradeny hlavičky andělíčků a z hlavního oltáře sochy dvou velkých andělů. Památkáři odhadli způsobenou škodu na víc jak 900 000,- Kč. V srpnu 2002 mizely z dvou pilířů po stranách hřbitovní zdi dvě sochy sv. Donáta a sv. Floriána, které roku 1999 restauroval akademický sochař Miloslav Hájek z Horních Počernic. Zbylá socha sv. Linharta byla následně umístěna v kostele. V srpnu 2010 započaly přípravné práce na záchranu barokní kostnice. Dvě desítky nadšenců, iniciovaní kronikářkou, utvořili neformální sdružení, které nazvali „aktivisté pro záchranu kostnice“, a jejich činnost směřovala nejprve k úpravám starého hřbitova - sekání trávy, odstraňování křovin a kořenů, rovnání starých pomníků, odborné odřezání suchých větví ze dvou stromů. Následovalo vyklizení předmětů, které se za dlouhá léta nakupily v kostnici v prostranství mezi hranolem kostí a severovýchodní zdí, sesbírání uvolněných spadaných kostí a jejich provizorní shromáždění ve vyklizeném prostoru kostnice. Replika barokní rakve, dvoje máry, dvouramenný kovový kříž a drobné předměty, vyřazené pravděpodobně před lety z kostela, byly po zainventování uloženy v kostele, v tzv. zimní kapli. Těchto prací se účastnilo několik desítek dobrovolníků, a to nejen z řad aktivistů. Potěšitelné bylo, že práce, zaměřené původně na záchranu kostnice, se rozšířily i na drobnou, ale nezbytnou údržbu kostela - opravu střechy zimní kaple, zasklení okna v lodi kostela, opravu okna v zimní kapli, úpravu otevírání hlavních dveří kostela i brány do areálu. Časově i pracně nejnáročnější bylo odstraňování silné vrstvy holubího trusu ve věži kostela, které po několik týdnů prováděl Ing. Libor Vondruška. Tomu předcházelo vypuzení holubů a zatarasení věžního okna, při čemž částečně pomáhali pracovníci firmy Galance z Městce Králové, kteří instalovali ve věži zařízení pro příjem internetu. Libor Vondruška zainteresoval též pana Miroslava Rydela ke zprovoznění věžních hodin. Ten potom strávil ve věži, často s Liborem Vondruškou, mnoho hodin svého volného času - opravoval nejdříve poškozenou zeď, následovalo odstraňování nepředstavitelného množství nečistot z hodinové stroje a práce na instalaci hodin, které  trvaly až do konce roku. Při té příležitosti objevili u hodin štítek s autentickým zápisem. Současně s těmito pracemi probíhaly prohlídky celého areálu. Cílem bylo uvést tuto nemovitou kulturní památku do povědomí lidí z blízkého i vzdálenějšího regionu a získání nějakou finanční hotovost z dobrovolných darů. Podařilo se. Do konce roku 2010 navštívilo tento historický areál na 600 návštěvníků, informace o místní památce se objevily několikrát nejen v regionálním tisku, ale též v celostátním časopisu Klubu českých Turistů, v časopisu Květy - Moje země a Recepty prima nápadů. Hlavní zásluhu o prvotní seznámení veřejnosti s jedinečností žehuňské barokní kostnice - už v roce 2008 -  patří  Bc. Romanu Šulcovi na jeho webových stránkách www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun. On také zajistil spolupráci s Mgr. Klárou Zubíkovou, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, s  ředitelem Regionálního muzea v Kolíně Mgr. Jindřichem Rišlinkem,  pracovnicí  Národního památkového  ústavu Mgr. Jindřiškou Černochovou a Mgr.  Jindřicha Záhorku, předsedou sdružení Památky pro život, který nám vypracoval Zjednodušený stavebně-historický průzkum kostnice. Od roku 2019 je majitelem kostela a kostnice obec Žehuň, která také každoročně žádá o dotaci na opravu ze Středočeského Fondu kultury a obnovy památek. V roce 2021 byla dokončena náročná oprava střechy kostela vč. renovace sanktusníku. V roce 2022 byla započata oprava trhlin ve zdivu, odvodnění kostela a oprava střechy na zimní kapli. Tyto opravy byly financovány z obecního rozpočtu za přispění dotace z Fondu zachování architektonického dědictví z Ministerstva kultury ČR.

KostelKostelKostelKostelKostel

Při rekonstrukci sanktusníku (menší věžičky) byly nalezeny dokumenty z roku 1929, kdy proběhla oprava vežičky.

Obrázek 1obrázek 2obrázek 3

Kostnice

Kostnice byla vybudována v návaznosti na stavbu kostela sv. Gotharda a založení hřbitova v r.  1765-1766. Vystavět ji nechal Jan Šolc v r. 1765-66  dle návrhu stavitele Františka Kermera. Sloužila pro pietní uložení kostí z hrobů starého hřbitova a zároveň jako márnice. Kosti srovnali farář Jan Šolc s učitelem Melicharem Ulrichem. Interiér je řešen jako volný prostor s dekorativním uspořádáním lidských kostí na půdorysu písmene U. Kosti jsou naskládány v několika vrstvách, lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. V jihozápadním nároží je vyrovnána z lidských ostatků hranice do výše 1,5 metru a na stropním trámu byla zavěšena stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí, uprostřed doplněných lebkou. Prostor je doplněn oltářní zděnou menzou, která je představená před stěnu z kostí proti vchodu a završená latinským křížem s korpusem Krista z 2. poloviny 18. století. V době svého vzniku se jednalo o běžnou věc v duchu dobového memento mori, tedy "Člověče, pomni na smrt". V následujících letech zůstala kostnice opuštěna až do roku 1896, kdy ji z ruin zdvihl farář František Jeřábek.

Větší oprava se prováděla v letech 1929-30 při rekonstrukci kostela za faráře Josefa Andachta. V roce 2021 byla dokončena poslední významná rekonstrukce.

V současnosti zkoumá uložené kosti Prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc. z 1. LF UK, který dle poškození lebek usuzuje, že s velkou pravděpodobností patřily účastníkům bitvy u Lipan v roce 1434. Jeho tvrzení podporují i výsledky laboratoře v polské Poznani, kam byla jedna z lebek zaslána.

KostniceKostnicekost

 

Hřbitovní zeď

Barokní zeď s ozdobnou pilířovou bránou byla vystavěna v 18. století při stavbě kostela. Brána byla původně ozdobena třemi kamennými sochami světců sv. Linharta, sv. Donáta a sv. Floriána z 2. pol. 18. století.  V roce 2000 byly sochy sv. Donáta a sv. Floriána ukradeny, socha sv. Linharta byla poté sejmuta a uložena v kostele. 

Kostel sv. Gotharda, kostnice a hřbitovní zeď jsou společně zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 44587/2–1974.

Aktuální počasí

<<
>>
dnes, pondělí 26. 2. 2024
zataženo 10 °C 4 °C
zataženo, slabý jihovýchodní vítr
vítrJV, 3.96m/s
tlak1004hPa
vlhkost64%

Svátek

Svátek má Dorota

1. zmínka - 1137
440 obyvatel
MŠ a ZŠ
Kostnice
Rybník
Kostel

 

Hlaváček jarní
hlaváček jarní
Bukač velký
bukač velký
Bukýček malý
bukýček malý
chřástal kropenatý
chřástal kropenatý
chřástal malý
chřástal malý
moták pochop
moták pochop
orel mořský
orel mořský
Slavík modráček
slavík modráček