Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 ŽEHUŇSKÝ ZPRAVODAJ

Zpravodajský čtvrtletník OÚ Žehuň           Ročník 2010    Číslo 16


Budova vedení agropodniku v areálu družstva



Vážení spoluobčané,

dostává se k vám poslední číslo zpravodaje, na němž se v uplynulých čtyřech letech podíleli Jana Urbanová, Ludmila Tvrdíková, Václav Fišer, Jiří Podval, ing. Vlastimil Dubský a Jan Štěrba. Všem jmenovaným patří poděkování za tuto činnost.

Přestože bývá doba prázdnin novináři považována za okurkovou sezónu, bylo pro vás připraveno několik zajímavých kulturních akcí. Mimo jiné se v letních měsících uskutečnily i dvě schůze zastupitelstva. Zápisy ze zastupitelstva byly vyvěšeny na úřední desce, k nahlédnutí jsou na obecním úřadu.

 

Červenec

Anenská taneční zábava plánovaná na 23. července 2010 byla z důvodu špatného počasí zrušena.

Srpen

V druhé polovině letních prázdnin se již podruhé konal memoriál Františka Soukupa. 14. srpna, kdy se memoriál uskutečnil, bylo zpočátku deštivo, ale v průběhu dne se počasí zlepšilo. Turnaje se zúčastnily 4 týmy z blízkého okolí (TJ Žehuň, Sokol Opolany, Sokol Jestřábí Lhota, Union Hradčany). Turnaje se nezúčastnilo družstvo Sokolu Moravské Makovice, na jehož hřišti se náš tým 3. července umístil na čtvrtém místě.

V prvním zápasu turnaje proti sobě nastoupili domácí se Sokolem Opolany. Zápas skončil výhrou hostů, kteří dle pravidel turnaje postoupili do finále. Naše družstvo bylo zařazeno do boje o třetí místo. Po souboji s Unionem Hradčany se druhým družstvem postupujícím do finále stal Sokol Jestřábí Lhota. Celkovým vítězem turnaje bylo vyhlášeno družstvo Sokolu Jestřábí Lhota, druhý skončil Sokol Opolany. V souboji o třetí místo uspělo domácí družstvo, Union Hradčany skončil čtvrtý.

Během celého turnaje a večerní zábavy bylo zajištěno bohaté občerstvení. V 19:00 vypukla taneční zábava pod taktovkou kapely Brtník. I přes malý počet zúčastněných občanů se zábava i turnaj vydařily.

Poděkování za klidný průběh akce patří všem, kteří se na přípravě celého dne podíleli.

Září

Na začátku září se uskutečnil Den záchranářů. Na tuto akci byly pozvány jednotky integrovaného záchranného systému - dostavilo se několik různých jednotek hasičů, kteří předvedli svoji moderní techniku jak na souši, tak ve vodě. Pozvání přijala i Policie ČR, která se na Den záchranářů dostavila se svým technickým vybavením. Dálniční policie pak účastníkům akce předvedla svůj nejnovější vůz. Ukázku výcviku psů a zadržení pachatele předvedl kynologický spolek z Poděbrad. V závěru Dne záchranářů zasahovali hasiči u fingované dopravní nehody. Program celého odpoledne zdokumentovala a zveřejnila redaktorka kolínských novin.

Pro zpestření programu byla návštěvníkům přístupná i žehuňská kostnice, o níž zájemcům podala vyčerpávající výklad Ludmila Tvrdíková.

V rámci Dne záchranářů proběhlo i vystoupení Honzy Krejčíka, který si pro děti připravil divadelní představení s názvem Afrika.

Na večerní taneční zábavě se sešlo 197 platících osob nad 15 let.

Říjen

Výlet do Dobrovského cukrovaru a Dobrovských muzeí pořádala kulturní komise obecního úřadu v sobotu 2. října 2010. Výlet zúčastněným umožnil prohlédnout si pivovar za jeho plného provozu. Účastníci zájezdu v areálu cukrovaru navštívili i expozici řepařství, cukrovarnictví, lihovarnictví a muzeum města Dobrovice.




Vážení spoluobčané,

není pochyb o tom, že každý zná vyhlášenou kostnici v Kutné Hoře. My Žehuňáci známe také naši kostnici, ale mnohý nás si neuvědomuje, že tato nenápadná stavbička v rohu hřbitovní zdi je významnou historickou památkou, která je spolu s kostelem sv. Gotharda a celým areálem starého hřbitova nemovitou kulturní památkou, zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a zaslouží si tedy, aby neskončila v ruinách. Je téměř zázrak, že přežila bez velké údržby celých 244 let.

 

Oprávněně se ptáte, kdo dal podnět k jejímu znovuobjevení, byť byla téměř zapomenuta, a dokonce se v posledních letech stávala často středem zájmu vandalů. Možná si někteří z vás vzpomenou na jméno pana Romana Šulce, o kterém senioři několikrát slyšeli na našich pravidelných přátelských setkáváních, která v říjnu již čtvrtým rokem opět zahájíme. Na webových stránkách www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun/ uveřejnil pan Šulc v roce 2008 několik zdařilých fotografií interiéru kostnice, takže se návštěvníci keltského muzea v Dobšicích dotazovali, zda je možné tuto pozoruhodnou regionální památku také navštívit. To dalo podnět rodině Mgr. Oldřich Novotného prohlédnout si osobně tuto barokní kostnici z roku 1766 a dozvědět se také něco z její historie. Návštěva se uskutečnila letos 8. srpna za účasti čtyřiceti dalších zájemců. Na zprávu, kterou jsem bezprostředně po prohlídce zadala na facebook, se přihlásit pan Šulc a věci se daly do pohybu. Za týden přivezl na prohlídku kostnice Mgr. Kláru Zubíkovou, vedoucí odboru kultury a památkové péče Středočeské kraje, kontaktoval Mg. Vladimíra Rišlinka, ředitele Regionálního muzea v Kolíně a Mgr. Jindřicha Záhorku, předsedu o. s. Památky pro život a pracovníka Národního památkového ústavu.

 

27. srpna se uskutečnilo důležité setkání deseti zainteresovaných osob, z něhož vyplynuly další kroky. K záchraně kostnice se angažují pracovníci Národního památkového ústavu, MÚ Kolín, odbor památkové péče, Stavební úřad Městec Králové a další.

 

Aktivisté pro záchranu této významné kulturní památky, kterou se může naše obec prezentovat, děkují jmenovaným za nezištnou pomoc, ale také mnohým místním občanům - seniorům i našim mladým - za obětavou pomoc při zkulturňování prostranství kolem kostnice a za štědré peněžní dary, které se použijí na spoluúčast dotace, o níž bude žádat Mgr. Oldřich Novotný.



Žehuň v dokumentech kroniky


Vážení spoluobčané!

Zalistujme společně v dalších stránkách Protokolů obecního zastupitelství z let 1878 až 1920 a oživme tak znovu časy minulé, o nichž nám dává tento dokument své svědectví.

 

Zastavme se v roce v roce 1883, kdy je starostou opět pan Jan Tlapák. Dne 4. února se v zápise říká: „Ve volných navrhach bylo od pana Václavíka navrženo, aby se zřídil sbor pro vysazování stromu v zdejši obci a zvoleni k tomu byli pan Jan Kukla rolnik a pan František Tlapák posmistr."

 

Dne 3. března se píše: „…sešlo se zastupitelsvo obecni a usneslo se jménem obce Žehuně, že nechá pro četniky seřiditi byt ve vlastním obecním domě sestavajici ze dvou světnic k bydlení, jedne kuchyně se sini a z jedne mistnosti jenž by co šatlava sloužiti měla.“ (Domek čp. 140, v němž byli v roce 1889 usazeni četníci, znají starousedlíci jako chudobinec. Po jeho zbourání v roce 1972 dostala toto číslo nová hasičská zbrojnice.)

 

Zápis z 20. dubna 1884: „Žádost obce Hradčanske skrze postavení silnice byla jednohlasně zamitnuta poněvadž poměry jsou velmi špatne a mame již silnici k Dobšicum co nejdříve postaviti.“

 

Dne 25. ledna 1885: „Žádost Kominika byla přijata by na 6 roku službu konal. Žadost zvěrolékaře byla vyřizena až se poptame jestli již od někudy dostal remuneraci (myslí se renumerace tj. vyrovnání pohledávky) a mnoholy.“ (Důkaz nejen hospodárnosti, ale i obezřetnosti v rozhodování tehdejších pánů zastupitelů.)

 

14. července 1886: „Pan Václavik co nájemce rybolovu čini oznámeni že urozený pan Hra. Ok. Kchýnsky se svými zřízenci dne 2. července 1886, ve vodach řeky Cidlini lovíl a tim porušil právo obcí náležející a jemu propachtovane…“ (Spor s panstvím chlumeckým se vlekl až do roku 1889, až byl nakonec uzavřen smírem.)

 

18. července1886: „Poněvadž se hasičsky sbor starý vzdal sve činosti, bylo od obecniho zastupitelstva usnešeno, by se dalo oznámení, že bude zařizovat hasičsky sbor znova. Dále Josef Stekly přišel a prosil obecni zastupitelstvo ustně by se ponechal v obecnim domě což se mu slibilo. pan Vaclavik dal návrh by co jsou v obecnim domě by nějakou práci, co jim p. starosta nařídí vykonali bylo jednohlasně přijato.“

 

19. září 1886: „Žádost Anni Šifnerové byla vyřízena, poněvadž jest přislušná do obce Nove Baně by ji obec Nova Baň podporovala, poněvadž si chudý ustav sama řidi. A co se týče Anni Šeblove by se ji dalo vyjadření že zdejši žabraci chodí si každy patek od domu k domu a almužnu dostavá a každého 1/4 roku dostavaji z chude pokladny 1 zl na přilepšenou tak jestli se vám toto vyjadřeni lyby tak se mužete přistěhovat do Žehuně.

 

20. května 1888: „správa revizoru učtu za rok 1886 byla předečtená byla pozastavka že policajt mněl roku 1885 vybráno na oblek a službu 120 zl a roku 1886 86 zl 5 kr. takže se to nesrovnáva.“

 

4. září 1887: „Žádost Anni Tlapákové… byla vyřízená, že bude každého 1/4 roku dostavat z chude kasi jako jiné žebraci 1 zl.“(Zmínky o žebrácích a příspěvcích z „chudé kasy“, pozdějšího „chudinského ústavu“, se v dalších zápisech objevují pravidelně, právě tak jako zápisy o tom, jak postupovat s dlužníky.)

 

13. května 1888: „ Ve volných návrhách bylo od p. Jana Kukli navženo, by si každý ze svých dítek školní plat zapravil…Podal pan Václavík návrh stran odkoupeni pěti losu po jednom zlatým na zbudováni národního divadla v Brně byl ten návrh jednohlasně přijat.“ (Zase vidíme v rozhodnutí náznak dobročinnosti.)

 

28. října 1888: „Dopis od ct. hejtmanstvi stran nového hřbitova byl vyřízen následovně, že se místo za vsi ke Kolinu bud od pana Vaclavíka aneb od Václava (jméno nečitelné) odkoupi.“(Nový hřbitov zřídila obec nákladem 70 000,- Kč o mnoho let později, byl dán do provozu až 22. října roku 1925, pozemek na něj odprodal obci pan Antonín Votava z č. p. 43 a dlážděná přístupová cesta stála 80 000,- Kč.)

 

Zápis z 11. listopadu 1888 dokládá, že nejen škola, ale také obecní zastupitelstvo nesmělo opomíjet výročí panovnického domu: „Usnešení obecního zastupitelstva, že se dá na památku 40 letého panovani jeho cís. kral. apoštolského Veličenstva 50 zl na založení parku u školi.“ (Také tento počin nám jistě něco připomíná.)

 

Poslední zasedání obecního zastupitelstva roku 1889 z 8. prosince řešil mimo jiné: „Jak naložiti s děvčetem Annou Němcovou kteroužto dne 5. prosince její dosavadní živitel František Hycelt z Krátonoh obecnímu úřadu za břemeno přivezl.“ Bylo usneseno: „..by děvče Anna Němcova byla odeslana do všeobecné nemocnice Novo Bydžouské, a aby ji k tomu potřebné listiny totiž list domousky a chudinský vystaveny byly a pruvodčímu jejímu na cestu potřebná částka z obecní pokladny vyplacená byla; pakli by ji v nemocnicy přijmouti nechtěly má se na zpět do Krátonoh ku svému přítely dodati a jemu požadovanou částku pět zlatých měsíčně platiti; Naproti tomu má se Františkoví Kloučkovi na chlapce jen čtyřicet zlatých ročně vypláceti.“


Poslední uváděná zpráva z konce osmdesátých let předminulého století nezní povzbudivě, nicméně je nezvratným dokladem, jak těžce se žilo ve vsi chudým lidem. Jaké štěstí, že o tom můžeme dnes jen číst!

 

Vaše kronikářka Ludmila Tvrdíková

 

 Nahoru