Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

 ŽEHUŇSKÝ ZPRAVODAJ

 

Zpravodajský čtvrtletník OÚ Žehuň           Ročník 2007    Číslo 2 

Kostel sv. Gotharda a fara


Vážení spoluobčané,

do rukou se vám právě dostává další číslo Žehuňského zpravodaje. Úvodem vám chceme připomenout několik důležitých záležitostí.

Z důvodu započetí stavby kanalizace vybírá obecní úřad od občanů příspěvek ve výši 15 000 Kč. Příspěvek se platí hotově na příslušný účet, nebo lze dohodnout splátkový kalendář. Po složení první zálohy je vystaveno pouze potvrzení, smlouva se vyhotoví dodatečně.

Dále upozorňujeme, že se vybírá poplatek za komunální odpad ve stejné výši jako loňského roku; tj. 450 Kč na osobu, v případě chalupářů 500 Kč na stavení. Současně podotýkáme, že byl zahájen i výběr poplatků za psy ve výši 40 Kč za jednoho psího miláčka, za každého dalšího pak 60 Kč.

Připomínáme i svoz klestí na čarodějnice, který bude možný od 7. dubna 2007 každou sobotu v čase od 10 do 11 hodin. Na sobotu 14. dubna 2007 je pak naplánovaný svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu.

  

Událostí měsíce ledna bylo zastupitelstvo obce, kde se projednávalo odpadové hospodářství pro rok 2007. Zastupitelstvo obce na zasedání schválilo příspěvek 1000 Kč pro každého žáka nastupujícího do první třídy a zároveň příspěvek na obědy pro všechny žáky stravující se ve školní jídelně v hodnotě 5Kč.

  

 

Další schůze zastupitelstva se věnovala mimo jiné i otázce rozvoje obce - byla vytipována vhodná lokalita pro výstavbu. Touto problematikou se budou zastupitelé zabývat i nadále. Dalším bodem na programu jednání se stala probíhající stavba čističky odpadních vod (ČOV) a dopis od okolních obcí s žádostí o dodatečné připojení na ČOV.

Zastupitelstvo se věnovalo i žádosti školy o příspěvek na školu v přírodě pro žehuňské děti a o částečné proplacení dopravy zmiňovaného pobytu v přírodě. Nakonec zastupitelstvo odsouhlasilo příspěvek ve výši 1 000 Kč na každého žáka, který splňuje dané podmínky – tzn. navštěvuje Základní školu v Žehuni a zároveň má trvalé bydliště v obci Žehuň. Zastupitelstvo se rozhodlo i pro částečné proplacení ceny za dopravu. Určujícím měřítkem poskytnuté částky bude počet zúčastněných žáků žehuňské základní školy s trvalým bydlištěm v obci..

  

 

Dne 3. března se uskutečnil Ples obcí. Kulturní svátek přilákal k návštěvě hradčanské besedy více než 300 hostů. Sponzorování akce se ujali podnikatelé z přilehlých obcí, za což jim tímto děkujeme.

Sobotní odpoledne 10. března patřilo dětem, jež se výtvarně vyžily při malování na téma „Perníková chaloupka“. Pro děti bylo připraveno hraní této pohádky, prohlížení knih na dané téma a samozřejmě i občerstvení. Dále zde byly vystaveny ceny, o něž se děti utkají a které vy, vážení spoluobčané, dětem rozdělíte na výstavě jejich prací v dubnu.

 

 

 

Tímto si vás dovolujeme pozvat na dubnovou výstavu malovaných prací v kulturní místnosti dne 7. dubna od 14 do 16 hodin. Vítěze společnými silami zvolíte právě vy - návštěvníci expozice. Vyhlášení vítězů proběhne ještě téhož dne po ukončení výstavy, tedy krátce po 16 hodině.

Naše další pozvání se týká svátku čarodějnic. V příloze zpravodaje naleznete přihlášky do soutěže MISS čarodějnice. Pokud se chcete zúčastnit tohoto svátku, vyplněnou přihlášku odevzdejte do 6. dubna na poště, kde se dozvíte další pokyny.

V sobotu 21. dubna obcí prolétne letka čarodějnic a každého osobně pozve na Sabat. Na oslavu čarodějnic plánujeme od 19 hodin předtančení účastnic místní letky ve spolupráci i s dalšími čarodějnicemi. Poté proběhne volba MISS a slavnostní zapálení ohně. Pro děti bude připraveno občerstvení zdarma, pro dospělé za korunky. O hudbu se postará kapela Brtník.

Na měsíc květen plánujeme Setkání všech žen u příležitosti květnového svátku matek. Malé posezení s hudbou, občerstvením a krátkým programem se uskuteční v kulturní místnosti u knihovny.

Plakáty k plánovaným akcím budou s předstihem zveřejněny.

 

 

 

Vážení občané, jak jistě víte, obec Žehuň se nachází na okraji národní přírodní rezervace v soustavě NATURA-VIVA 2000. Báňský kopec, úsek hradčanského lesa a obory Kněžičky jsou vedeny jako chráněná území. Část revíru mysliveckého sdružení Žehuň od kraje rybníka podél toku Cidliny, okolo obce Dobšice až k obci Sány byla pro své příhodné přírodní podmínky uznána pro chov bažantů a nazvána „Bažantnicí“.

Z krátkého popisu tedy vyplývá, že se nacházíme v kraji, který přímo vybízí k procházkám a vyjížďkám na kolech. Bohužel, cestou kromě přírodních krás nacházíme i hromady odpadků. Nevěříme, že černé skládky zakládají místní občané, a proto vás žádáme, abyste byli ke svému okolí všímaví a snažili se okolí Žehuně udržovat v takovém stavu, v jakém si zasluhuje. Nebudeme se poté muset obávat, že při jízdě na kole narazíme do televizoru, nebo že si naše děti budou hrát        v lese na haldě odpadků.

 

 

 

Pro vaši informaci vám nabízíme přehled odpadků, které lze v přírodě nalézt a čas jejich přirozeného rozpadu:

List papíru

2- 5  měsíců

Pomerančová kůra

1 - 1,5 roku

Cigareta s  filtrem

10 let

Plastový kelímek

50 let

Plechovka

5 – 15 let

Polystyrén, sklo

NIKDY

 

 

 

 

Souběžně se jmenováním nových členů zastupitelstva obce Žehuň v říjnu 2006, byla v naší obci ustanovena sociální a zdravotní komise. Předsedou této komise byl jmenován Vlastimil Dubský, členy komise byly zvoleny Věra Heřmanská a Marcela Ševčíková. Komise hraje v případě nutnosti zprostředkovatele při komunikaci mezi občany a úřadem s rozšířenou působností a hájí zájmy občanů v oblasti sociálních služeb. V průběhu měsíce prosince 2006 a ledna 2007 bylo provedeno několik neformálních jednání s Ludmilou Navrátilovou, vedoucí odboru sociálních a zdravotních služeb na městském úřadu    v Kolíně.

S příchodem roku 2007 přichází i změna v systému vyplácení dávky zhruba pro 200 000 seniorů nebo zdravotně postižených občanů. Od nového roku většina pobírá novou dávku, a to příspěvek na péči, který je podstatně vyšší.           O dávku není třeba žádat, obecní úřad s rozšířenou působností (v našem případě Městský úřad Kolín) ji přiděluje automaticky.

Zatímco dosud se dávka pohybovala od 480 do 1800 Kč měsíčně, nově občané získají 2000 až 8 000 Kč za měsíc. Pokud je závislou osobou dítě, bude jeho příspěvek 3 000 až 11 000 Kč měsíčně. Ten kdo je závislý na péči druhých úplně dostane dávku ve výši 11 000 Kč měsíčně, o tuto dávku se ale bude muset již žádat.

Nyní se handicapovaní budou moci sami rozhodnout zda příspěvek použijí k zaplacení péče v ústavu, nebo ho dají rodině, která se o ně postará, či si zaplatí službu profesionální agentury. Více informací naleznete na www.nrzp.cz.

 

 

 Vážení spoluobčané!

Zalistujme znovu v naší nejstarší kronice Das Gedenkenbuch für die Schule zu Žehuň z let 1838-1908. Kantor Johan Přibil, který nastoupil na školu v Žehuni v roce 1836, na straně 6 píše: „Ve vsi Žehuň se nachází farní škola. Doba jejího založení není známá.“ My však dnes z jiných pramenů víme, že z roku 1620 se zachovala v archivu města Kolín zpráva, že jakýsi Baltazar Škoda ze Tři Dvorů žádal na žehuňském kantorovi vrácení jednoho korce žita, které mu dal za výuku svého syna, ale ten u něho setrval pouze dva týdny.

Ze zprávy Johana Přibila se dovídáme, že v roce 1838 patřily k žehuňské škole Žehuň se statkem Báň, Choťovice, Dobšice se statkem Libňoves a že škole evidovala 183 dětí (105 chlapců a 78 dívek). Rozhodnutím krajské komise byla přiškolena také Nová Báň (26 dětí), ale občané posílali v té době své děti do Opočnice a toto rozhodnutí odmítli. Kdy přesně přešly tyto děti do školy v Žehuni, jsem ze zápisů nevyčetla.

Patronem žehuňské školy byl hrabě Josef Octavian Kinský. Plat učitele sestával ze dvou kusů polí (za to byl povinen třikrát denně zvonit Ave Maria, z kusu louky v „Obickách“, z jednotlivých obcí dostával určený počet snopů žita, pšenice a ječme, desátek 30 bochníků chleba byl nahrazen dvěma korci žita, za vedení zpovědního registru dostával 2 věrtele ječmene, od žehuňského a choťovického kostela za hudbu měl 2 zlaté 20 grejcarů. V penězích dostával ročně 60 zlatých. Pokud měl k vyučování pomocníka, musel si ho vydržovat sám.

Školní budovu stavěla vrchnost v roce 1810, učebna byla z kamene, ostatní část ze dřeva se šindelovou střechou. Jak pisatel sám uvádí, budova nevyhovovala účelu školy, školní světnice (třída) malá, tmavá a vlhká. Chlév byl rozbořený a stodola chyběla.(Aby se kantor s rodinou uživil, musel hospodařit.)

Před rokem 1810 sloužil škole malý „barák“, který patřil obci, a ten pojal pouze 40 dětí. Ostatně mnohé děti, které splnily šestiletou docházku, dostávaly od 1. května do konce října „úlevu“ na polní práce, takže chodily prakticky do školy jen šest měsíců v roce, ba ani to, protože v rodinách byly často pro několik dětí jen jedny boty, které si děti střídavě půjčovaly.

Mezi předchozími učiteli uvádí pisatel také jakéhosi kantora Ulricha, kterého obec vyhnala, když jeho dcera Klára při přepouštění másla školu do základů vypálila. (O téměř dvě stě let později musela žehuňskou školu opustit výborná učitelka, malířka, kronikářka, knihovnice, iniciátorka a spoluzakladatelka divadelnictví Jiřina Kvasničková, když byla v padesátých letech minulého století označena jako žena kulaka.)

Vraťme se však do předminulého století. Výuka se zpočátku omezovala na získání elementárních znalostí ze psaní, čtení a počítání. Teprve později se ve vyšších třídách vyučovaly také odborné předměty. Mnoho dětí pro nepravidelnou školní docházku propadalo, takže se do vyšších ročníků ani nestaly. Důležitým předmětem bylo náboženství a ve vyšších třídách a v nedělní škole i praktické práce na zahradě. Vyučování se zahajovalo modlitbou. Školáci se svými učiteli navštěvovali pravidelně bohoslužby, kantor také vedl přehled o tom, kdy děti vykonaly svatou zpověď, přijímání a biřmování. Velký důraz se kladl na slavnosti spojené s bohoslužbou při příležitosti výročí panovnické rodiny, návštěvám biskupa, při jehož „vizitaci“ byli žáci zkoušeni nejen z náboženství, ale i ze školních vědomostí.

Každý rok uváděl v kronice Johan Přibil také seznam dětí , které byly obdarovány z „chudinské kasy“.Tak například ve školním roce 1838/39 dostal Josef Bendásek pár bot, „kazajku“ a vestu, Franz Zlatník pár holínek, Franziska Kysilka sukni a „jupku“, Franz Wlasak plátěný oblek, atd.

 

Ani rok 1854 nebyl lepší: „Rok 1854 jest pro chudý lid velmi zlý, neboť jest obilí ve vysoké ceně a sic: pšenice 30 zl., žito 26 zl., ječmen 20 zl., bečka brambor 5 zl....Co živ jsem, nepocítil jsem bídy takové, jako letos… Nejhorší ale je to, že mi lid školní plat skrze vlastní bídu platit nemůže, odkud tedy pomoc?!

 

20. října 1852 dostal učitel dopis č.1999 od c.k. berního úřadu v Novém Bydžově, který mu oznamuje, že za opakovací hodiny dostává 12 ztatých konv. měny. Komentuje to slovy: „Právě když jsem ze žádné obce ani grejcar na školní plat obdržeti nemohl a úzkostí se chvěl, kterak mých 6 dítek na zimu ošatiti budu moci, přišla mi tato neočekávaná pomoc!“

 

I já jsem v tomto roce ostal k 240 dítkám samotem a byl jsem dnem i nocí zapřažen, abych sobě spokojenost představených získati, a o ten kousek mizerného chleba přijíti nemusil. Kdo musí pečovat o hudbu a zpěv kostelní, ve škole se celý den namáhat, třikrát za den lézt na věž klekání zvonit, orat sít (psáno sýt) a zemčata na poli okopávat, tomu zajisté málo času na zotavení těla i ducha zbývá!

 

Roku 1852 Johan Přibil píše: „ V tomto roce se nedostávalo podučitelů, neboť schopnější odešli k c.k. úřadům,     u nichž se lepší budoucí existenci nadíti mohli: a dobře učinili, neboť ani stát ani občané nedbají nyní o základ vychovatelský, při kteréžto lhostejnosti učitel sám sobě zanechán, t.j. ať žije jak chce, jen když hodně pracuje, třeba ani kus suché kůrky k obědu nedostane.

 

Ludmila Tvrdíková, kronikářka obce

 Nahoru