Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Myslivecké sdružení Cidlina

V roce 1946 byl ustaven honební výbor, který odňal honitbu dosavadnímu majiteli Zdeňku Václavíkovi. 16.8.1946 byl ustaven Lidový myslivecký svaz, jehož předsedou byl zvolen původní majitel honitby Zdeněk Václavík. Zakládajících členů byl 17, výměra honitby činila 585 ha a rozkládala se v katastru obce Žehuň.

Po hospodářsko-technické úpravě JZD v letech 1952-55 se honební plocha zvětšila na 740 ha. V roce 1978 došlo ke sloučení Mysliveckého sdružení Žehuň, Choťovice, Dobšice a Sány pod názvem Myslivecké sdružení Cidlina. Tento název používá organizace dosud.

Současné myslivecké sdružení hospodaří v honitbách obcí Sány, Dobšice, Hradčany, Kolaje, Žehuň a Choťovice na výměře 3 127 ha.Vlastníkem honitby je Honební společnost Žehuň.

Městský úřad v Poděbradech, odbor životního prostředí, povolil rozhodnutím ze dne 7.12. 2004 zřídit v nejvhodnější části revíru bažantnici o výměře 915 ha. Nachází se na katastrálním území obcí Žehuň, Hradčany, Sány a Dobšice.

Jednou z mnoha podmínek uznání bažantnice je povinnost vypouštět do přírody každým rokem 1 500 bažantích kuřat. Od roku 1980 se o chov bažantů stará myslivecký hospodář Zdeněk Ševčík. Chov bažantů je nejen obtížný, ale i finančně náročný. Na tuto činnost získávají myslivci peníze poplatkovým lovem srnčí zvěře. Tuzemští i zahraniční hosté, kteří se do revíru každoročně vracejí, uloví každý rok 12 srnců.

Myslivecké sdružení má 33 členů. Náročnou práci řídí výbor v čele s předsedou Ing. Jaroslavem Tomáškem a hospodářem Zdeňkem Ševčíkem. Členy výboru jsou dále Václav Fejfar, Josef Netík, Ladislav Krejča, Jiří Plaček, Petr Štěrba ml., Pavel Heřmanský, Jaroslav Šamša, Stanislav Kára a Michal Ševčík.

Dálnice D 11, která probíhá honitbou Žehuně, Choťovic a Sán nejenže podstatně změnila ráz krajiny, ale zhoršila i podmínky pro zvěř, která v této lokalitě žije. Snaha myslivců zachovat v této lokalitě původní stav zvěře jim působí nejen mnoho starostí, ale i mnoho práce navíc.

Kromě své zájmové činnosti, kterou je především celoroční péče o zvěř a pořádání honů, organizují myslivci plesy, pro členy a přátele různá společenská posezení a na závěr roku poslední leč.