Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kulturní památky, sochy a památníky

 
V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je pod číslem 44587/2-1974 zapsán kostel sv. Gotharda se zařízením i se svými částmi - kostnicí se zařízením, ohradní zdí hřbitova, pilířovou bránou s litinovými vraty a sochami sv. Floriána, sv. Donáta a sv. Linharta včetně pozemku st. parc. č. 1 a 3 a parc. č. 68. Dále jsou nemovitými kulturními památkami podle uvedeného přehledu socha sv. Jana Nepomuckého, fara čp. 1, budova motorového mlýna čp. 2, secesní mlýnská vila z roku 1910, čp. 7  a novorenesanční budova školy z roku 1909, čp. 52.
 
Číslo rejstříku       UZ Okres Sídelní útvar Část obce čp. Památka                                                     Umístění    HZ
 
44587 / 2-1974 S Kolín Žehuň Žehuň   kostel sv. Gotharda střed obce Č
17535 / 2-1975 S Kolín Žehuň Žehuň   socha sv. Jana Nepomuckého náves Č
49727 / 2-4406 P Kolín Žehuň Žehuň 1 fara   Č
50199 / 2-4425 P Kolín Žehuň Žehuň 2 budova motorový mlýn S od kostela Č
50200 / 2-4413 P Kolín Žehuň Žehuň 7 vila S od kostela Č
50201 / 2-4424 P Kolín Žehuň Žehuň 52 škola, bez novodobé přístavby   Č
 

 
Kostel a kostnice

Když starý románský kostel, vybudovaný v roce 1137, sešel, byl zbořen a na jeho místě se v letech 1753-1762 budoval  nový chrám sv. Gotharda. Tento kostel patří do uměleckého okruhu východočeského (hradeckého) pozdního baroka Františka Kermera. Kermerovo autorství v Žehuni je téměř nepochybné, ač není přímo doloženo, neboť architektura kostela velmi dobře zapadá do jeho tvorby: má charakteristické průčelí s pilastry kolem hlavního rivalitu (výstupek budovy před plochou průčelí) se segmentovým štítem vrcholícím atikou (nástavbou nad hlavní římsou, zakrývající střechu) s hranolovitou věží. Výtvarný dojem kostela doplňuje hřbitovní zeď z konce 18. století, zahrnující i nárožní hranolovitou kostnici, která je doloženým Kermerovým dílem let 1765-66. I zde v souboru kostela s věží (namísto zbořené zvonice), kostnice a hřbitovní zdi (a starší fary) osvědčil Kermer svou šťastnou invenci při budování působivého celku nenáročnými prostředky.V letech 1792-98 se bourala dřevěná fara a stavěla se nová. Starý hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, se přestal používat v roce 1925, kdy byl postaven nový na jižním okraji obce. Na začátku roku 2000 byl kostel vykraden. Z postranních barokních oltářů byly ukradeny hlavičky andělíčků a z hlavního oltáře sochy dvou velkých andělů. Památkáři odhadli způsobenou škodu na víc jak 900 000,- Kč.V srpnu 2002 mizely z dvou pilířů po stranách hřbitovní zdi dvě sochy sv. Donáta a sv. Floriána, které roku 1999 restauroval akademický sochař Miloslav Hájek z Horních Počernic. Zbylá socha sv. Linharta byla následně umístěna v kostele.V srpnu 2010 započaly přípravné práce na záchranu barokní kostnice. Dvě desítky nadšenců, iniciovaní kronikářkou, utvořili neformální sdružení, které nazvali „aktivisté pro záchranu kostnice“, a jejich činnost směřovala nejprve k úpravám starého hřbitova - sekání trávy, odstraňování křovin a kořenů, rovnání starých pomníků, odborné odřezání suchých větví ze dvou stromů. Následovalo vyklizení předmětů, které se za dlouhá léta nakupily v kostnici v prostranství mezi hranolem kostí a severovýchodní zdí, sesbírání uvolněných spadaných kostí a jejich provizorní shromáždění ve vyklizeném prostoru kostnice. Replika barokní rakve, dvoje máry, dvouramenný kovový kříž a drobné předměty, vyřazené pravděpodobně před lety z kostela, byly po zainventování uloženy v kostele, v tzv. zimní kapli. Těchto prací se účastnilo několik desítek dobrovolníků, a to nejen z řad aktivistů.Potěšitelné bylo, že práce, zaměřené původně na záchranu kostnice, se rozšířily i na drobnou, ale nezbytnou údržbu kostela - opravu střechy zimní kaple, zasklení okna v lodi kostela, opravu okna v zimní kapli, úpravu otevírání hlavních dveří kostela i brány do areálu.Časově i pracně nejnáročnější bylo odstraňování silné vrstvy holubího trusu ve věži kostela, které po několik týdnů prováděl Ing. Libor Vondruška. Tomu předcházelo vypuzení holubů a zatarasení věžního okna, při čemž částečně pomáhali pracovníci firmy Galance z Městce Králové, kteří instalovali ve věži zařízení pro příjem internetu.Libor Vondruška zainteresoval též pana Miroslava Rydela ke zprovoznění věžních hodin. Ten potom strávil ve věži, často s Liborem Vondruškou, mnoho hodin svého volného času - opravoval nejdříve poškozenou zeď, následovalo odstraňování nepředstavitelného množství nečistot z hodinové stroje a práce na instalaci hodin, které  trvaly až do konce roku. Při té příležitosti objevili u hodin štítek s autentickým zápisem. Současně s těmito pracemi probíhaly prohlídky celého areálu. Cílem bylo uvést tuto nemovitou kulturní památku do povědomí lidí z blízkého i vzdálenějšího regionu a získání nějakou finanční hotovost z dobrovolných darů. Podařilo se. Do konce roku 2010 navštívilo tento historický areál na 600 návštěvníků, informace o místní památce se objevily několikrát nejen v regionálním tisku, ale též v celostátním časopisu Klubu českých Turistů, v časopisu Květy - Moje země a Recepty prima nápadů.Hlavní zásluhu o prvotní seznámení veřejnosti s jedinečností žehuňské barokní kostnice - už v roce 2008 -  patří  Bc. Romanu Šulcovi na jeho webových stránkách www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun. On také zajistil spolupráci s Mgr. Klárou Zubíkovou, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, s  ředitelem Regionálního muzea v Kolíně Mgr. Jindřichem Rišlinkem,  pracovnicí  Národního památkového  ústavu Mgr. Jindřiškou Černochovou a Mgr.  Jindřicha Záhorku, předsedou sdružení Památky pro život, který nám vypracoval Zjednodušený stavebně-historický průzkum kostnice.O dotaci ze Středočeského Fondu kultury a obnovy památek požádá jménem Římskokatolické farnosti Žehuň starosta naší obce Ing. Karel Horák.    


Sochy

Další památkou je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící na parcela č.p. 725/1 v blízkosti školy a kostela, před domy č.p.44, 45 a 46. Protože původní socha z roku 1796 se brzy rozpadla, byla nahrazena roku 1832 novou, která stojí mezi dvěma lípami dodnes. Tuto sochu restauroval v roce 1997 rovněž sochař Miloslav Hájek.Za zmínku stojí také boží muka, postavená na konci vesnice vpravo od silnice č. II/328 ve směru na Kolín. Kovový křížek na podstavci byl v osmdesátých letech vichřicí stržen, ale před několika lety ji nechal obecní úřad opravit a znovu postavit.Pomník padlých, umístěný v roce 1921 na návsi, není sice chráněnou památkou, ale stal se symbolem naší státnosti.V roce 2000 dal postavit nedaleko své rezidence čp.258 na Staré  Báni  Ing. Jiří Svoboda po prvé straně silnice na Městec Králové pískovcový kříž , zhotovený kameníkem O. Sandtnerem z Prahy.