Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

Kultura

 
 

Knihovna

Podle zákona z 30.1.1920 č. 80 Sb. a vládního nařízení ze 17.11.1932 č. 169 Sb. měla být v každé obci knihovna. Tento úkol částečně plnila od svého založení v roce 1878 Občanská a čtenářská beseda. Než se knihovna přestěhovala na dlouhá léta do školy, setrvávala nějaký čas v hostinci u Říhů v č.p. 100. První knihovnicí ve škole byla učitelka Otýlie Třeštíková, knihovna čítala 1006 svazků, měla 54 čtenáře a 1625 ročních výpůjček. V dalších letech pomalu knih i výpůjček přibývalo. V roce 1938 dosáhl knižní fond 1218 titulů a 2058 výpůjček. Po učitelce Třeštílkové se stala knihovnicí učitelka Jiřina Kvasničková.
Za války v roce 1940 byla nařízena revize knih, map a obrazů. Závadné knihy musely být odstraněny. Dalším zabavováním klesl počet knih v roce 1941 na 960 svazků. Zásluhou velitele četnické stanice Josefa Řepky nebyly všechny vyřazené knihy zničeny, ale uloženy v suchu na půdě četnické stanice. Zbylá část knihovny se musela ze školy, kde dlouhá léta pobývala, vystěhovat. Protože začátkem války se zvýšil návratem vystěhovalců ze Sudet počet obyvatel obce, nenašlo se pro knihovnu vhodné místo. Torzo knihovny uložila učitelka Jiřina Kvasničková na půdě svého domu č.p.166.
Pravidelné vypůjčování knih zahájila knihovnice Jiřina Kvasničková až v roce 1948. Knihovnu vedla do roku 1951, kdy byla prohlášena za ženu kulaka a musela proto školní službu opustit. V roce 1956 byli sice vedením knihovny pověřeni dva mladiství, ale knihovna začala pracovat až v příštím roce, kdy ji převzala paní Marie Tomášková a místní národní výbor vyhradil knihovně jednu místnost ve své budově v č.p.136. Paní Tomášková vedla knihovnu až do doby, než začala dálkově studovat. Pak půjčování knih ustalo.
V roce 1973 zahájila pravidelné půjčování Eva Černá, absolventka střední knihovnické školy. Podařilo se jí vybudovat vzornou střediskovou knihovnu, k níž byly metodicky připojeny knihovny z Dobšic, Hradčan, Choťovic, Kanína, Kolají, Libice nad Cidlinou, Opolan, Opolánek, Oškobrhu a Sán. Pracovala vysoce odborně, promyšleně a cílevědomě.
Když po ní nastoupila v roce 1982 nová knihovnice Martina Kuncová, rovněž absolventa střední knihovnické školy, měla už cestičku prošlapanou a mohla navázat na práci své předchůdkyně. V roce 1985 evidovala knihovna 233 čtenáře, z toho 175 mládeže a dosáhla 7756 výpůjček. Knihovnu vedla do roku 1990. Po ní nastoupila opět Eva Černá, provdaná Štěrbová, a vedla knihovnu do roku 1994.
Knihovna zůstala zdrojem kultury v obci i po přeměně na obecní knihovnu, kdy její rozpočet hradí obec. Nynější knihovnice paní Hana Eliášová, bývalá zdravotní sestra, převzala knihovnu v roce 1994. Věnuje se vedení knihovny také obětavě. Uskutečňuje jako její předchůdkyně besedy s dětmi i pravidelné předvánoční prodeje knih nebo uměleckých předmětů. Od roku 2003 má knihovna počítač s Internetem. Ten však příležitostně využívají zatím jen mladí.
Zatímco knižní fond roste a dosáhl již 13 019 titulů, čtenářů zrušením školy a snižováním počtu obyvatel rok od roku ubývá. K 31.12. 2005 evidovala knihovna 94 čtenáře
V roce 2006 uzavřela naše obecní knihovna se Středočeským krajem a Městskou knihovnou Kutná Hora Smlouvu o poskytování odborné pomoci. Poskytovatel poskytuje prostřednictvím realizátora naší obecní knihovně poradenskou, konzultační, plánovací a rozborovou činnost, vzdělávání, semináře a porady pro knihovnici a poskytuje výměnný knižní fond. Knihovna je povinna na webových stránkách uveřejnit citaci tohoto znění: „Knihovna je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované příjemci formou regionálních funkcí“.
V roce 2010 registrovala knihovna 102 čtenáře. Knihovnice paní Hana Eliášová půjčila v tomto roce 1683 knihy, to je o 255 více než v roce předešlém. Knihovnu navštěvovaly opět dvakrát ročně děti mateřské školy s učitelkami, knihovnice se podílela přednáškami na tvorbě programu pravidelných schůzek seniorů, na zahájení adventu prezentovala drobné výrobky místních občanů. Knihovna je kromě svého poslání také centrem přátelského a společenského setkávání svých příznivců.
 

Kulturní dům

Získáním a dalekosáhlými renovacemi domu čp. 11, který obecní úřad odkoupil v roce 1998 za 330 000,- Kč od dcery bývalé majitelky paní Růženy Lepešové, získala obec pro rozvoj kulturního života důstojný stánek. Sál se využívá jednak pro hraní stolního tenisu, cvičení žen, taneční kurzy pro děti, pořádní besídek pro děti, posezení s důchodci, propůjčuje se také k soukromým oslavám při jubileích občanů, konají se zde vítání občánků i veřejné schůze.